Cannicrossový závod v Bohumíně dne 16.4.2016 s účastí 5 členů SK MPFM
V čase 6:30 hodin zazvonil paničce budík, nenápadně jsem na ní pootevřela oko, zda to ranní vstávání myslí opravdu vážně. A myslela! Už jsem letěla ven, prý se mám vyčůrkat, že se pojede na výlet. Nenápadně jsem pokukovala do okna, jestli nezjistím, co to bude za „špacírek“. Pamlsky, vývar, postroj, sedák, vodítko s amortizérem, je to jasné jede se na závody. Jak nerada skáču do auta, tak jsem ochotně naskočila. Frýdek-Místek -> Ostrava -> Bohumín, no jo! Je to jasné! On se vlastně koná už 3. ročník Bohumínského canicrossu. Do Fit areálu Gliňoč jsme dojeli s mírným předstihem, tak jsem se stihla přivítat a pomazlit s každým, kdo chtěl a vlastně i s tím, kdo nechtěl. Po prezentaci jsme počkali na všechny naše čtyřnohé a dvounohé kamarády a prý se jde na věc. Šli jsme na trať. Táhla jsem, seč mi síly stačily, málem jsem se na tom obojku neudusila. Čekala jsem na pochvalu od paničky, jaký jsem pašák. Pochvaly jsem se dočkala, dokonce i pohlazení, ale ta její slova „Sophinko, toto je závodní trasa, tak napodruhé už běžíme naplno, to už bude naostro“ mi zježily chlupy na chrbáte. Koho mohlo napadnout, že jsme si to procházeli nanečisto. Plná miska vody, tak na to ti fakt prdím, to pít nebudu. Jéé, on je to vývarek, tak to si dám, přeci se musím pořádně zavodnit, před tím velkým výkonem. Nastává čas, kdy panička začíná stresovat. Obléká si sedák a začíná hledat vodítko a můj postroj. Všechno honem honem, musíme na start. Ještě před vyběhnutím víte, co mi udělala? Polila mě vodou! Ona mě prostě polila studenou vodou, tak to ji teda prdím. Odstartuji jako pravý profesionál, přeci jen je tam plno fotografů a nějaká hezká fotka se vždycky šikne a hlavně, když budu mít na fotkách natáhnuté vodítko, nikdo nebude paničce věřit, když řekne, že jsem netáhla. Udělala jsem pár ladných běžeckých temp, koukla jsem se kolem sebe. Nikde nikdo, panička za mnou funí jak lokomotiva, tak nastává má pomsta za vodu. Pomaličku zpomaluji, slyším jen nějaký povel HOP, HOP, ale já přes své dlouhé uši neslyším, jen ať se tam za mnou trápí. Krásná trasa, kochám se přírodou, pohodové tempo, které jsem si sama určila. Úplně jsem se zasnila, najednou slyším zvuky lidí, už jsme asi kousek od cíle. Začínám tahat jako divá. A víte proč? Přeci v cíli jsou zase fotografové! Panička z ničeho nic spadla na zem a nějak divně se tam hýbe, jelikož jsem chytrá fenečka, tak mi to bylo jasné. Určitě ji svědí kožíšek a chce se podrbat o zem. To byla šance pro mě! Můj plán byl jasný, vrhnout se někomu na klín, protože tímto velkým výkonem pro mě celý závod skončil.
fotografie: https://www.facebook.com/barbora.twardkova/media_set…
odkaz na naši fotogalerii: skmpfm.rajce.idnes.cz/Cannicrossovy_zavod_v_Bohumine_dne_16.4.2016_s_ucasti_5_clenu_SK_MPFM/
video: https://www.youtube.com/watch?v=KlSbcQBBbYc
Výsledky našich odvážlivců:
CCM
7. místo – David Belej, 8:57
9. místo – Petr Hopjak, 9:35
CCW
8. místo – Simona Neckařová. 1:53
20. místo – Lenka Lištvanová, 12:32
21. místo – Veronika Nováková, 13:38
autorka článku Veronika Nováková